Ráno jsme vstali a já si dala výběh z kempu dolů na pláž. Udělali jsme pomalé dopoledne, zrelaxovali a vyrazili po servisu obytky směr Castel Sardo, oblíbené turistické městečko na severu Sardinie.

Naše obytka ráno v kempu

Cestou jsme potkali místní prodejnu sýra a masa, což se hodilo. Doplnili jsme zásoby, koupili jsme maso a pecorino. Kdo má ovčí pecorino rád, je na Sardínii jak doma. Proslulý shnilý sýr casu marzu jsme neměli ani ho nikde neviděli :)

Prodejne sýrů a čerstvého masa z vlastní produkce
Dopolední pohodička v křesílku.
Někdo mlíko s pohádkou, někdo dokonce rovnou šlofíček!

Do Castel Sardo jsme dorazili kolem oběda, tak jsme jako první začli obědem. Uvařili jsme jednoduše koupené čerstvé ravioly s bazalkovým pestem. Stačilo doplnit parmezán a opečené piniové oříšky.

Vaření v obytce, skvělé čerstvé ravioly koupíte všude.

V Castel Sardo jsme čekali zástupy turistů, ale jak už byla půlka září, i tady jsme byli víceméně sami. Martin s Adámkem vyrazili směr hrad. Já se uvelebila s Davídkem v kočárku ve stínu na zahrádce místní kavárny. Dělala sem plán míst na další dny, dosáhli jsme severo západní Sardinie.

Nahoře na hradě

Odpoledne jsme odjeli směr výběžek Pelosa a město Stintino. Tam sem toužila vidět krásnou pláž, která je zároveň přírodní rezervací, La Pelosa. Dojeli jsme tam a zjistili, že na pláž bude lepší jít ráno druhý den. Příliš lidí, parkovat se nedalo. Hledali jsme nějakou pláž v okolí, kde se podaří zaparkovat a strávit podvečer. Našli sme několik malinkých pláží s travnatým porostem mezi kamenitým pobřežím. Nebe se zatáhlo, tak jsme se ani nekoupali, jen se vyvalili tak na deku. Večer jsme našli hezké místo k nocování, na louce, která patřila k vedlejšímu penzionu. Měli jsme ke kempování svolení a nic z obytky samozřejmě nevytahovali, kromě grilu na kterém jsme si udělali k večeři steak.