První den v Římě jsme ráno posnídali po italsku. Sladký croissant a silnou kávu. V plánu bylo projít si Řím a prozkoumat letmo jeho hlavní památky kromě Colosea a Palatina, které jsme si schovali na den druhý. Byla to hodně dlouhá a pestrá procházka Římem.

Bazilika Santa Maria Maggiore

Tahle bazilika patří mezi ty nejvýznamnější v Římě. U pahorku Eskvilin ji nechal kdysi postavit papež na místě, které se pokrylo v srpnu sněhem. Navštěvuje se kvůli mnoha pěkným mozaikám ze 13. století, ale najdete tam i větší zajímavosti.

Bazilika Santa Maria Maggiore

Bazilika Panny Marie Sněžné

V bazilice vás zaujme třeba známý obraz s okem božím v pyramidě, pozdějším znakem Iluminátů. Dole pod úrovní se nachází oltář se stříbrnou sochou Ježíška v kolébce. Všichni se mu klaní včetně sochy papeže. Je to totiž relikvie, uvnitř je ukrytý kus dřeva z kolébky Ježíše Krista. Hrobku tu má slavný sochař Bernini a pohřbívali tu i sv. Jeronýma, překladatele bible do latiny. Do kostelů vždy noste střízlivější oblečení. V římském horku není lehké chodit zahalený, i proto vám někde zahalující šátky půjčí. Vadí ramena a příliš krátké šortky/sukně.

Na obědě ve 120 let starém podniku Er buchetto

IMG_7344

Na obědě v malém lokálu s velkou historií

Dokonalé autentické místo. Tradiční rodinný bufet s jednou jedinou specialitou Er buchetto servíruje bříško vepříka – porchettu. Obsluhuje tu majitel a k masíčku vám dá křupavou bagetku, dokonale vyzrálá rajčata a k tomu naleje sklenku vínka. Lokál zdobí fotky jeho tatínka i dědečka.

Překvapivě skvělá káva ve stánečku

Po obědě jsme zašli na kávu na náměstí republiky do malého stánečku. Překvapivě jsme za pultem našli stylového usměvavého pána, který nám během chvilky udělal geniální espresso. Na památku nás vyfotil on i my jeho.

Náš barman

Náš barman

 

Nenápadná bazilika Santa Maria degli Angeli e dei Martiri

Stojí na náměstí republiky tam, kde bývali Diokleciánovy lázně. Kostel je zajímavý právě tím, že vznikl z pozůstatků lazní. Nemá průčelí, místo něho Michelangelo použil zbytek stěny lázní. Zvláštností je také poledník, který tudy prochází a najdete ho vyznačený v podlaze. Místo fungovalo i pro pozorování hvězd. Polárku můžete pozorovat speciálními otvory v klenbě.

bazilika Santa Maria degli Angeli e dei Martiri

bazilika Santa Maria degli Angeli e dei Martiri

Neviditelný kostel San vitale

Při cestě směrem k Emanuelově památníku jsme narazili úplnou náhodou na malinký kostelík hluboko pod úrovní ulice. Sešli jsme k němu po mnoha schodech a objevili velmi hezké místo.

San vitale Řím

Klid a ticho v San vitale

Útulný kostelík s dřevěným vyřezávaným stropem. Uvnitř hrobové ticho a přitom hned kousek vedle je rušná ulice plná italského spěchu a vášně. Předek kostela pochází už z 5. století.

Emanuelův památník Il Vittoriano

Tenhle běloskvoucí památník uvidíte snad ze všech koutů Říma. Vystavěli ho v první polovině 19. století na upomínku sjednocení Itálie a jejímu prvnímu králi, Viktorovi Emanuelovi II. Na schody si tu nezkoušejte sedat, platí příliš mnoho četníků, kteří vás okřiknou a budou na vás pískat píšťalkou dokud se nepostavíte. Uvnitř najdete oslavu italské armády a někdy i výstavy.

My k památníku přišli a uvelebili se na kamenných lavičkách, abychom si trochu odpočinuli. Potom jsme se dostali až na samotnou střechu památníku, kde je kouzelný výhled na celý Řím.

Výhled na Řím z památníku Vittorio Emanuelle

Výhled na Řím z památníku Vittorio Emanuelle

Náměstí Campo de‘ Fiori, svačinka a Piazza Navona

Pokračovali jsme na náměstí s převážně květinovým trhem Campo de‘ Fiori („květinové pole“). Trh jsme prošli, zkoukli pár stánků s květinami, kořením a nádobím a hledali něco k snědku. Našli jsme dobře vypadající okénko s panini. Koupili jsme se svačinu a usedli s ní ve dvoře velkého domu, kde probíhala výstava věcí a vynálezů Leonarda da Vinciho. Rozložili jsme svoje unavená těla po místních kamenech a začli si vychutnávat panini se šunkou. Moc se to ale nelíbilo pánovi, který objekt hlídal a vyhnal nás. V Římě nikdy nevíte, jestli kamen na kterém svačíte, není zrovna vzácná památka!

Došli jsme až na Piazza Navona, malebné podlouhlé náměstíčko s Berniniho krásnou Fontánou čtyř řek (Fontana dei Quattro Fiumi).

Fascinující Pantheon

Jedna z nejnavštěvovanějších památek. Tohle je pravděpodobně nejstarší chrám v Římě, vznikl už kolem roku 20. př. n. l. Původně fungoval pro pohanské bohy a později byl přeměněm v křesťanský kostel.

Pohled na okno Pantheonu

Pohled na okno v kupoli Pantheonu

Zaujme už tím, že v jeho kopuli je devíti metrové okno, které chrám jemně osvětluje. Na kopuli použili litý beton a v něm jsou pro odlehčení kusy keramiky a pemzy, přesto váží kolem 4 500 tun. Dovnitř běžně prší, pod oknem najdete kanálky, které odvádí pryč dešťovou vodu pryč. Od 16. století se v chrámě začli pohřbívat různé osobnosti. Najdete tu hrob Rafaela Santiho a prvních italských králů. Pantheon se mi moc líbí hlavně díky kulatému půdorysu, což ho výrazně odlišuje od všech dalších kostelů, na které narazíte jinde. Uvnitř bývá opravdu mnoho turistů, chtěli jsme zajít na prohlídku i večer, ale Pantheon byl zavřený. Vstupné se žádné neplatí.

Před Pantheonem je moc pěkné náměstíčko s kašnou. Obzvlášť pěkné místo je to k večeru, opravdu to tu žije. V okolí najdete hromadu těch nejvybranějších zmrzlináren, například Il Gelato di San Crispino, nebo Giolitti, kam jsme zamířili my. V krámku byla neuvěřitelná fronta a chaos. Zmrzlinu musíte nejprve zaplatit a pak až si ji vyzvednout. Měli jsme výborné ovocné sorbety.

Fontana di Trevi

O té toho příliš nanapíšu, i když jsme ji viděli, příliš nás neoslnila. Akorát jí restaurují, takže vypadá přibližně takhle :) na druhou stranu, málokdy se dostanete přímo do jejího středu, kam vede speciální turistická lávka.

Fontána di Trevi

Fontána di Trevi

Piazza di Spagna

Poslední zastávkou byly španělské schody u náměstí di Spagna. Velmi příjemné místo, kde na schodech sedí desítky lidí a setkávají se s přáteli. Vyběhli jsme až nahoru a užili si pěkný výhled na Řím. Únava byla už velká, tak jsme dojeli zpět pár zastávek metrem. Za celou dobu v Římě jsme metro použili asi jen třikrát.