Brzy ráno jsme se vydali na vlak. Čekal nás přesun do kraje daleko vášnivějšího a pizovějšího, do NEAPOLE. Nádraží jsme měli schválně za rohem a vše jsme stíhali včas, takže jsme si pohodlně koupili snídani a kopli do sebe první ranní cafe. Vlak jsme našli bez problému a jel na čas. Byl pěkný a čistý.

První den v Neapoli

Z nádraží jsme vyrazili najít zastávku autobusu, který nás měl dovézt na letiště. Tam jsme vyzvedávali auto z půjčovny. První rozdíl mezi Římem a Neapolí byl ten, že zatímco v Římě vám všude pořád cpou prodavači držák na telefon pro lepší focení selfíček, v Neapoli první, co nám nabízeli, byly…. ponožky. Bylo teprve ráno, ale asi 30 stupňů, takže tahle prodejní příhoda byla velmi roztomilá.

IMG_2475

Rádi suší prádlo za okny, všichni!

Půjčení auta  v Neapoli? Jasně!

Už na severu Itálie přijdete na to, že Italové řídí jinak. A čím víc na jih jedete, tím větší divočina vás čeká. My se toho ale nebáli a do půjčení auta šli. Z domova jsme si vybrali Smart (čím míň plechů = tím míň „nehoda“)  a těšili se na výlet na Vesuv a k Amalfskému pobřeží. O tom jak půjčování auta v Itálii a konkrétně Neapoli chodí, sepsal Martin podrobnější článek, vážně si ho přečtěte, pokud to samé zvažujete.

Neapol půjčení auta

Náš Fiat 500, na Neapol dost neobouchaný.

Našli jsme zastávku a zrovna jeden autobus prošvihli. A protože jsme viděli naproti kavárnu, zašli jsme ještě na super silné espresso. Kavárna byla skvělá, káva, narozdíl od římské, byla daleko hutnější a krémovější. Používali tu pákový stroj, žádná elektronika, vše na bázi ručního natlakování. Baristi byli dva sympaťáci, pokecali jsme a další autobus stihli jen tak tak.

IMG_0004-e1411670266102

Baristi v neapolské kavárně. Další tváře baristů, co nám připravili espresso.

Na letišti jsme byli do 15 minut. Auto jsme vyzvedli, po dlouhém hledání půjčovny. Jak už to tak bývá, nedali nám Smártíka, ale Fiátka 500. Vlastně pěkné nové autíčko.

Ubytování a průzkum okolí

Jeli jsme směr naše ubytování, které jsme měli pronajaté v bytě v centru, u Marca z AirBnb. Vše jsme vcelku bez problémů našli. Byt byl asi ve stopadesátém patře starého, dost strašidelného smrdutého domu, v maličké uličce poseté krámky s vyřezávanými figurkami. V Neapoli vůbec máte pocit, že místní neživí nic než pizza a výroba dřevěných figurek. Marco byl moc milý a i když měla jeho angličtina rezervy, doporučil nám zajímavá místa.

IMG_7727

Typický neapolský dvorek

Kam jsme zašli v Neapoli na pizzu

K pozdějšímu obědu jsme vyrazili konečně na vytouženou, pravou neapolskou pizzu. V Neapoli jsou dvě hlavní pizzerie, které určitě stojí za návštěvu, Sorbillo a Da Michele. Na obou místech dostanete prvotřídní pizzu za pár Euro. Na tu v Sorbillo jsme čekali 20 minut, než nás vůbec pustili dovnitř. S frontami se tu musí počítat. Pizza je geniální, čím jednodušší, tím víc tradiční. Margherita, nebo Marinara. Pokud vás neapolské speciality více zajímají, mrkněte na můj Tomichutná článek.

A jaká je Neapol?

Vidět ji a zemřít. Proč? Umřete krásou, puchem, nebo jak to tedy je? Přednostně, vždy se zážitek odvíjí od toho, co čekáte. Neapol je pro mě temné město plné vysokých, starých, strašidelných domů a křivolakých uliček. Spousta krámků a extra nezdravého street foodu. Dokonalé kavárny „na stojáka“ a cukrárničky na každém rohu. Mafiáni? Neviděli jsme. Odpadky? Ano, to bývá. Smrad? Né, jen vůně čerstvé neapolské pizzy a nebo vůně přístavu. Trochu mi Neapol připomínala Janov, který je stejně jako Neapol důležitým přístavem už od středověku. A ano, po Římě Neapol působí velmi ošuntěle a Řím zpětně zase jako nablýskané pozlátko. Pár fotek ukáže místní atmosféru.

Výlet na vyhlídku Capodimonte

Po skvělé pizze jsme se chtěli trochu projet po Neapoli. V plánu byla vyhlídka Capodimonte nad městem s parkem a zámečkem. Trefili jsme bez problému, prošli jsme se a zakončili prohlídku v místním baru, kde jsme dali jedno z mnoha kafí a k tomu báječné rumové baba s lesními jahodami. Měli tu tolik dobrot, až oči přecházely. Ta nejlepší vyhlídka nás ale teprve čekala.

Vyhlídka na celou Neapol Belvedere

Úplně instinktivně jsme jeli za nosem a tam, kam nás to táhlo. Tam, kde bysme čekali vyhlídku. A ono taky jo. Neuvěřitelné, protože jsme ji trefili dokonale, přesto, že byla velmi dobře schovaná a dostupná křivolakou uličkou za kostelem se zahradou. Belvedere. Místo, odkud vidíte opravdu celou Neapol a v lepším počasí okolní ostrovy (Capri, Ischii) a v dálce i Vesuv.

IMG_7675