První den jsme začali s tím, že projdeme Benátky poctivě celé. Že jsou vážně obrovské, o tom jsme se přesvědčili později z věže na náměstí svatého Marka.

benatky-jeden-den

Neobjevená a autentická Santa Croce

Naše procházka začala v jihozápadní části Benátek Santa Croce, která je turisticky nevýznamná, alespoň tak jsme si vysvětlili proč jsme tu sami. Potkali jsme jenom stánek se zelinářkou a milou starou babičku, která obdivovala naše miminko. Procházeli jsme mezi domy, sem tam byli na jejich dvorku a sledovali jsme, jak tu věší prádlo. Ulice byly provoněné čistě vypraným prádlem, všechny ty spoďáry a trička… krásné! Viděli jsme taky starou tabákovou továrnu, policejní stanici s policejními čluny a to by bylo asi tak všechno. Domy tu jsou spíš novější, všechny s přípravenou konstrukcí na dveřích pro velkou vodu.

Benátky prádlo

Najdete tu hezká zákoutí kde není ani živáčka. Pokračovali jsme a obdivovali stánky s krásnou sezonní zeleninou. A protože Benátky, tak jsou mnohé stánky na lodi a kotví u břehu. Byla akorát sezona chřestu, artyčoků a podobné křehké zeleniny, která se v tomhle regionu pěstuje a je tu vyhlášená. Udělali sme polední pauzu u hřiště, kde jsme posvačili bagetu s máslem a šunkou, nutno říct, že místní máslo má neuvěřitelnou vůni a máslovou chuť. Nechápu proč a pokud to někdo ví, napište mi to do komentářů :) Italské máslo jsme si vezli i domů.

Promenáda podél moře

Po prozkoumání Santa Croce jsme se dostali na jih, kde je dlouhá promenáda podél moře. Je vidět na ostrov Giudecca, tam jsme nebyli. Hned jsme si všimli obrovského Hiltonu, který je k nepřehlédnutí. Je to příjemná procházka, dýcháte mořský vzduch a jste konečně trochu víc venku než v křivolakých uličkách vnitřních přecpaných Benátek.

Benátky promenáda

Benátky promenáda

Dostali jsme se až do Dorsoduro čtvrti, kde je hodně malých obchůdků, galerií a podobných podniků. Docela jsme se tam zapletli a museli se vracet, protože Canal grande nešlo přejít, chyběl most a místní traghetto (mhd gondola) zrovna nejezdilo. Přibývalo turistů a my se jim vyhýbali v maličkých uličkách a obdivovali všechny ty mostíky přes maličké kanály.

Benátky: Bigoi těstoviny

Bigoi těstoviny

Oběd a svačina v Benátkách

Poobědvali jsme v italském stylu ve vinném bistru Ai Pugni. Hovězí bresaolu se salátem a pečené telecí. Oboje vynikající a hlavně pán skvěle doporučil víno, sicilské. Byli jsme necelou hodinu po obědě, když nás nalákalo bistro Bigoi na svoje expres těstoviny. Ty tam čerstvé přímo vyrábí a vy si jen zvolíte omáčku, my měli s kachním ragú a moc si to užili. Sedli jsme si s tím do jedné zahrady, občas se poštěstí a v Benátkách najdete odlehlejší místa a zahrádky. Jak jsme tak pokračovali, narazili jsme na velmi hezký prťavý bar Do Draghi ve stylu španělských tapas, ochutnala jsem bagetku s treskou, která se tu hodně loví a tak i podává.

Hlavní centrum turismu: náměstí svatého Marka

Náměstí svatého Marka

Náměstí svatého Marka

Potom už jsme nabrali správný směr a pozdě odpoledne došli na náměstí sv. Marka. Hlavní atrakcí tu je lov holubů na zrní. Nějaký chytrák vám zrní jistě „zdarma“ nasype na ruku, aniž by se ptal a pak za to jistě bude něco chtít. Vůbec je dobré tu dávat pozor a nechytit se do nějaké pasti na turisty. Policisté jsou tu ve střehu a viděli jsme přímo jak chytili zloděje, nebo to byl podvodník. Máme moc rádi dívat se na města z výšky a tak jsme neváhali a zamířili na Campanile di San Marco, kam nás dovezl výtah. I když nebylo zrovna pěkně a slunečno, stálo to za to. Benátky to je obrovská změť uliček a je jen těžké uvěřit, že se v tom někdo vyznal v době před Google mapama v telefonu :)

Náměstí svatého Marka

Náměstí a holuby

Cafe Florian: dát si nejdražší kafe života v zemi kde je káva nejlevnější

Z věže sme slezli tak trochu ofouknutí a tak sme si chtěli dát oraz v nějaké kavárně. Po celé Itálii najdete mnohdy nádherné nóbl kavárny, kde za kávu nedáte víc jak euro a pár centů. Cafe Florian v Benátkách však toto pravidlo narušuje a je bezesporu nejdražší kavárnou Benátek. Za kávu nebo čaj tu zaplatíte cca 8 euro. Přinesou vám ji na stříbrném podnose pánové ve fraku. V této kavárně se jakoby zastavil čas a má to své kouzlo, i když to je ve skutečnosti jen velká past na turisty, kterých sem chodí spousta. Dali jsme si kávu a čaj a pokračovali zpět na hotýlek.